Díky virálnímu efektu TikToku explodoval zájem o limitované vinylové figurky s velkýma očima a melancholickým úsměvem v globální obsesi. Zatímco jedna figurka z blind boxu stojí kolem 22 dolarů, ceny na sekundárním trhu často přesahují původní hodnotu o více než 60 %.
Z hraček miliardový byznys
Za celým fenoménem stojí čínský gigant Pop Mart, kterému vládne CEO Wang Ning, který značku od roku 2010 posunul od malého výrobce k jednomu z největších hráčů na trhu sběratelských figurek. V červnu 2025 dosáhla tržní hodnota Pop Mart více než 325 miliard hongkongských dolarů (přibližně 41 miliardy dolarů). Tato hodnota představuje nárůst o 172,38 % oproti konci roku 2024. Za tímto explozivním růstem stojí právě globální hype kolem Labubu.
Jak vznikl fenomén Labubu?
První zmínky o panence se začaly šířit koncem roku 2024, kdy ji na veřejnosti začaly nosit celebrity a it-girls z TikToku. Labubu se rychle stal nejen sběratelským objektem, ale i módním doplňkem – fanoušci ladili své outfity podle barev figurky, a postavička se objevovala v módních magazínech i u streetwear značek. K popularitě zároveň přispěl i vizuální styl Labubu – melancholická a zasněná estetičnost, která rezonuje se současným trendem nostalgie a úniku do dětství.
Síla TikToku
Trendy kolem limitovaných figurek a sběratelských kousků tu byly vždy, ale díky sociálním sítím, zejména TikToku, nabraly nebývalou intenzitu a rychlost šíření. TikTok umožnil, aby se Labubu a podobné fenomény staly globální záležitostí během několika měsíců, což by v minulosti bylo téměř nemožné. Sociální média nejenže urychlují vznik trendů, ale také je posilují díky komunitnímu sdílení, vizuálnímu storytellingu a pocitu exkluzivity.
Dopamin a strategie blind boxů
Psychologové upozorňují na sílu tzv. blind box strategie. Kupující si dopředu nevyberou, jakou figurku dostanou – princip náhody funguje podobně jako u hazardních her. Rozbalování slepých krabiček spouští uvolňování dopaminu, což vede k pocitu uspokojení. Navíc sběratelé touží po „kompletaci série“, a tak často nakupují znovu a znovu, i když mají doma již desítky krabiček. Tento návykový model podporuje opakovaný nákup a udržuje vysoký zájem o produkt.
Podobný model známe i z fashion světa, kde superlimitované dropy, předobjednávky a unikátní kusy, které nejsou dostupné všem, zvyšují hodnotu produktu a vytvářejí tlak na okamžité rozhodnutí.
Temná stránka fenoménu: odpad a ekologická daň
Za úspěchem Labubu však stojí i reálný environmentální problém. Figurky jsou vyráběny převážně z PVC – plastového materiálu, který se v přírodě nerozkládá a jeho výroba je spojena s emisemi škodlivých chemikálií. Kritici upozorňují, že masová výroba a globální přeprodej limitovaných edic znamenají enormní nárůst plastového odpadu, který často končí na skládkách či ve spalovnách.
Přesná data o ekologické stopě Pop Martu nejsou k dispozici, ale vzhledem k plánovanému otevření stovky nových prodejen a miliardovým tržbám lze očekávat značný dopad na životní prostředí.
Labubu tak není jen milou hračkou – je zrcadlem současné posedlosti unikátností a zážitky, ale zároveň i výstrahou, že za růžovou figurkou se při konzumním způsobu nakupování může skrývat i ekologická daň.
- Zdroj článku:
Autorský článek, Companiesmarketcap
